|
|
Dohled nad finančním systémem v Evropské unii
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Předložená práce se zabývá uspořádáním dohledu nad finančním systémem v Evropské unii, přičemž svým obsahem i strukturou navazuje na dva hlavní dohledové pilíře - Evropský systém finančního dohledu (ESFS) a jednotný mechanismus dohledu (SSM). Kapitola první poskytuje historický přehled vývoje evropského finančního dohledu až k nedávné finanční krizi, v níž lze hledat základy motivace pro vznik současného systému. V kapitole druhé a třetí je zevrubně vysvětleno fungování ESFS i SSM, včetně interakcí s národními dohledovými orgány s důrazem na jejich vztah s Českou národní bankou. Průběžně je také poukazováno na některé kontroverzní prvky současného systému, jako je např. spíše regulatorní než dohledová povaha Evropských orgánů dohledu navzdory původním proklamacím, nízká akceschopnost těchto orgánů či částečně iluzorní požadavek evropských nařízení na kompletní nezávislost zástupců národních orgánů dohledu v evropských strukturách. Důraz na dopady na Českou republiku je patrný i z podkapitoly týkající se potenciálního připojení ČR do jednotného mechanismu dohledu. Zde docházím k závěru, že by bylo vhodné připojení až současně s přijetím eura za národní měnu a také by bylo dle mého názoru provést změny v Ústavě ČR vzhledem k nezávislosti ČNB při plnění svého ústavně zakotveného primárního cíle a...
|
|
|
Does monetary policy reinforce the effects of macroprudential policy?
Livorová, Barbara ; Geršl, Adam (vedoucí práce) ; Ehrenbergerová, Dominika (oponent)
Tato práce zkoumá, zda se liší vliv makroobezřetnostní politiky na růst úvěrů a cen nemovitostí během různých fází cyklu měnové politiky. Data zahrnují 33 států s vyspělou a 39 států s rozvíjející se tržní ekonomikou v průběhu let 1990-2019. Pro odhad parametrů modelů byla použita ekono- metrická metoda GMM. Výsledky pro jednotlivé typy makroobezřetnostních nástrojů a jejich souhrný efekt reprezentovaný indexem makroobezřetnos- tní politiky ukazují, že utahování měnové politiky v průměru posiluje vlivy makroobezřetnostní politiky na růst úvěrů a cen nemovitostí. Účinek různých typů makroobřetnostních nástrojů na růst úvěrů a růst cen nemovitostí se vzájemně liší podle fáze měnové politiky. Výsledky naznačují, že nástroje makroobřetnostní politiky účinně omezují růst cen nemovitostí v zemích s vyspělou tržní ekonomikou. Avšak jejich účinnost je menší v zemích s rozvíje- jící se tržní ekonomikou. Vlivy makroobezřetnostních nástrojů na růst úvěrů jsou o něco větší v zemích s rozvíjející se tržní ekonomikou než v zemích s vyspělou tržní ekonomikou. Diplomová práce přispívá k rozrůstající se literatuře zabývající se účinky makroobezřetnostní politiky na úvěry a ceny nemovitostí a na interakci makroobezřetnostní a měnové politiky. Klasifkace JEL E52, E58, G21, G28, E32 Klíčová slova Makroobezřetnostní...
|
|
|
Topics in Real Estate Analysis and Macroprudential Policy
Hejlová, Hana ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent) ; Olszewski, Krzysztof (oponent) ; Rychtárik, Štefan (oponent)
Tato dizertační práce se skládá ze tří kapitol věnovaných analýze cen rezidenčních a komerčních nemovitostí, vyhodnocování rizik spojených s expozicemi zajištěnými rezidenčními nemovitostmi a kalibraci makroobezřenostních nástrojů zaměřených na dlužníky. Každá z kapitol představuje jeden nebo více obecných přístupů, které mohou být využity pro analýzy různých zemí. Všechny kapitoly však také ukazují konkrétní aplikaci pro Českou republiku nebo země střední a východní Evropy. V první kapitole představujeme aplikaci standardního modelu invertované poptávky pro odhad rovnovážných cen nemovitostí v České republice. Tento model dále rozšiřujeme o efekt stárnutí populace s dopady do efektivní poptávky po vlastnickém bydlení. Dále prezentujeme model alternativní, který uvažuje možné vzájemně se posilující působení mezi cenami bydlení, hypotečními úvěry a ekonomickou aktivitou. S jeho využitím následně testujeme přítomnost nelineárního chování cen nemovitostí v České republice v krátkém období, čímž rozšiřujeme omezené množství empirických prací na toto téma. V další části odhlížíme od ekonomických fundamentů, které mohou vést v případě procykličnosti k zavádějícím výsledkům, a uvádíme originální přístup k analýze cen bydlení založený na porovnání vývoje transakčních a nabídkových cen. Uvažujeme přitom, že...
|
|
|
Can macroprudential policies curb house price booms? International evidence
Šváb, Ondřej ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent)
Práce se zabývá účinností makroobezřetnostní politiky na zmírňování růstu cen nemovitostí s užitím GMM a fixed effects metod, které pracují s mezinárodní databází čítající 56 států v období mezi roky 2000 a 2017. Makroprudenční index je přidán do modelu s dynamickými panelovými daty, který pracuje s ukazateli cen bydlení, jako jsou například ekonomický růst, či míra nezaměstnanosti, a jejich vlivem na indexem cen bydlení. Analýza je také provedena pro skupinu zemí, kde je vyšší podíl vlastníků financující bydlení hypotékou, jelikož je zde větší možnost ovlivnění trhu s nemovitostmi přes úvěrové financování. Nicméně výsledky neukazují dostatek důkazů, abychom mohli tvrdit, že makroobezřet- nostní politika napomáhá ke zpomalování růstu cen bydlení.Zdá se že používání naopak napomáhá cenové expanzi, která je nejspíš způsobena obrácenou kauzali- tou mezi růstem cen nemovitostí a používáním makroobezřetnostních politik. Debt-to-income je jediná politika, která podle fixed effects modelu snižuje cenový růst. Detailní srovnávací analýza českého trhu také ukázala možný pozitivní vliv loan-to-value restrikce podle jedné ze čtyř predikcí. 1
|
|
|
Dopady regulací na trh spotřebitelských úvěrů na bydlení
Vinklárek, Filip
Vinklárek, F. Dopady regulací na trh spotřebitelských úvěrů na bydlení. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2020. Diplomová práce se zabývá dopadem regulací na trh spotřebitelských úvěrů na bydlení. Na základě analýzy trhu spotřebitelských úvěrů na bydlení v zemích Evropské unie jsou identifikovány hlavní regulace a faktory ovlivňující tento trh. Ke zjištění dopadů regulací a faktorů na objem hypotečních úvěrů je využita analýza panelových dat. Za vysvětlovanou proměnnou je použit růst hypotečních úvěrů. Vysvětlujícími proměnnými jsou vybrané makroekonomické faktory a nástroje makroobezřetnostní politiky. Výsledky poukazují na významný vliv makroobezřetnostních nástrojů na trh spotřebitelských úvěrů na bydlení.
|
|
|
Dopady regulácií na trh spotrebiteľských úverov na bývanie
Vasiľková, Erika
Diplomová práce se zabývá rostoucí poptávkou domácností po hypotečních úvěrech, které podporují růst cen na realitním trhu. V důsledku toho dochází k nárůstu systémového rizika, které naruší finanční stabilitu. Pomocí regresní analýzy panelových dat je zjišťována efektivnost makroobezřetnostních nástrojů na růst poptávky po hypotečních úvěrech. Za vysvětlovanou proměnnou byl zvolen růst hypotečních úvěrů. Vysvětlující proměnné byly nástroje makroobezřetnostní politiky a makroekonomické ukazatele. Výzkum byl uskutečněný v období od prvního čtvrtletí roku 2006 do čtvrtého čtvrtletí roku 2017. Časové řady jsou ve čtvrtletní frekvenci. Pro analýzu byl zvolen vzorek osmi zemí Evropské unie.
|
|
|
Monetary Policy, Macroprudential Policy and Financial Stabiliy in the Post-Crisis Framework
Malovaná, Simona ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Teplý, Petr (oponent) ; Juselius, John Mikael (oponent) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Tato dizertační práce je složena ze čtyř empirických článků analyzujících a diskutujících politiky centrální banky v po-krizovém období. Po světové finanční krizi začali centrální bankéři a další regulátoři čelit mnoha novým výzvám, mezi které patří dlouhé období uvolněné měnové politiky, vedlejší efekty měnové politiky na finanční stabilitu a interakce makroobezřetnostní, mikroobezřetnostní a měnové politiky. Nad rámec toho se musí vypořádat s nejistotou ohledně transmise a efektivnosti nově zaváděných makroobezřetnostních opatření. Empirické analýzy se zaměřují primárně na Českou republiku a její bankovní sektor s malou výjimkou první eseje. Za využití dat pro Českou republiku a pět zemí eurozóny první esej ukazuje, že měnové zpřísňování má negativní dopad na poměr úvěrů k HDP a na poměr kapitálu k aktivům bank, přičemž tyto efekty výrazně zesilují od poloviny 2011. Toto podporuje názor, že uvolněná měnová politika přispívá k budování finančních nerovnováh, resp. podporuje růst úvěrového cyklu. Druhá esej hodnotí transmisi vyšších dodatečných kapitálových požadavků vycházejících z kapitálových polštářů a kapitálových požadavků pod Pilířem 2 na kapitálový poměr bank, kapitálový přebytek a implicitní rizikové váhy. Výsledky ukazují, že banky sníží svůj kapitálový přebytek v reakci na vyšší kapitálové...
|
|
|
Macroprudential Policy and its Impact on the Real Estate Market
Wdowyczynová, Lucie ; Malovaná, Simona (vedoucí práce) ; Holub, Tomáš (oponent)
Po nedávné celosvětové finanční krizi začaly nástroje makroobezřetnostní politiky zaujímat významnou roli v udržování finanční stability. V mnoha zemích jsou tyto nástroje rozsáhle používány teprve krátkou dobu a jejich efektivita je proto často obtížně hodnotitelná. Použití indexu jako veličiny zastupující makroobezřetnostní politiku je jednou z možností, jak měřit vliv této politiky. V této práci je vytvořen index, který, na rozdíl od jiných studií, zahrnuje také faktor intenzity. Výsledky jsou převážně v souladu s ekonomickou intuicí a existujícími studiemi a naznačují, že podobně vytovřené indexy mohou pomoci porozumět vlivu politik na ceny nemovitostí a množství úvěrů v ekonomice. Klasifikace F12, F21, F23, H25, H71, H87 Klíčová slova makroobezřetnostní politika, systémové riziko, růst cen nemovitostí, růst úvěrů E-mail autora Lucie.Wdowyczynova@hotmail.com E-mail vedoucího práce Simona.Malovana@gmail.com
|
|
|
Capital adequacy of Czech banks in the context of macro-prudential policy
Janoušek, Adam ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Gevorgyan, Kristine (oponent)
Tématem diplomové práce je kapitálová přiměřenost českých bank v kontextu makroobezřetnostní politiky. Cílem diplomové práce je kvantitativní a kvalitativní analýza kapitálových poměrů českého bankovního sektoru, v kontextu pravidel regulace kapitálu Basel III a CRD IV. Práce za zvolené období analyzuje vývoj kapitálové struktury českého bankovního sektoru jako celku a také za jednotlivé segmenty bank. Kromě změny objemu samotného kapitálu se práce zaměřuje také na determinanty, které změnu kapitálu ovlivnili. Odolnost bankovního sektoru vůči nepříznivému vývoji finančního systému je analyzována prostřednictvím zátěžových testů České národní banky.
|
|
|
Dohled nad finančním systémem v Evropské unii
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Předložená práce se zabývá uspořádáním dohledu nad finančním systémem v Evropské unii, přičemž svým obsahem i strukturou navazuje na dva hlavní dohledové pilíře - Evropský systém finančního dohledu (ESFS) a jednotný mechanismus dohledu (SSM). Kapitola první poskytuje historický přehled vývoje evropského finančního dohledu až k nedávné finanční krizi, v níž lze hledat základy motivace pro vznik současného systému. V kapitole druhé a třetí je zevrubně vysvětleno fungování ESFS i SSM, včetně interakcí s národními dohledovými orgány s důrazem na jejich vztah s Českou národní bankou. Průběžně je také poukazováno na některé kontroverzní prvky současného systému, jako je např. spíše regulatorní než dohledová povaha Evropských orgánů dohledu navzdory původním proklamacím, nízká akceschopnost těchto orgánů či částečně iluzorní požadavek evropských nařízení na kompletní nezávislost zástupců národních orgánů dohledu v evropských strukturách. Důraz na dopady na Českou republiku je patrný i z podkapitoly týkající se potenciálního připojení ČR do jednotného mechanismu dohledu. Zde docházím k závěru, že by bylo vhodné připojení až současně s přijetím eura za národní měnu a také by bylo dle mého názoru provést změny v Ústavě ČR vzhledem k nezávislosti ČNB při plnění svého ústavně zakotveného primárního cíle a...
|
host ::
RSS.